Po rodičích se mi stýská, ale vzdělání je důležitější.
Rassel pochází z vesničky Croke na jihu Bangladéše. V devíti letech ho rodiče poslali do Dháky, protože prostředí ve vesnici, plné alkoholových a drogových závislostí, mu nesvědčilo. Nyní žije se svojí babičkou a tetou ve slumu Čalantika. Jak se jim zde daří? Co ho baví ve škole a jaké jsou jeho naděje a sny?
V devíti letech sám do Dháky
Jedenáctiletý Rassel letos absolvoval pátou třídu a od ledna nastupuje na střední školu. Už teď má vyšší vzdělání než jeho otec, který vůbec do školy nechodil a umí se jen podepsat. Rasselovi rodiče žijí ve vesnici Croke, v provincii Borguma na jihu Bangladéše. Otec Jakir prodává v obchodě s čajem a jeho manželka Hawa je v domácnosti. Ve vesnici je mnoho lidí závislých na drogách a alkoholu, a právě tohoto vlivu se rodiče obávali. Už ve svých devíti letech se tak Rassel stěhoval sám do Dháky, ke své babičce.
Rassel se svojí tetou a babičkou
Požár a covid – výzvy minulé i současné
Rasselova babička je velmi statečná žena. Má na starost domácnost o čtyřech lidech, kromě Rassela stále podporuje své dvě děti. Uklízením si vydělá okolo 8000 BDT měsíčně, většina toho padne na jídlo a splácení půjčky za nový dům. O ten starý přišli při požáru ve slumu v roce 2020. Museli se tehdy uchýlit k příbuzným. „Spalo nás sedm na dvou postelích, a to celé tři měsíce,“ popisuje Rasselova teta při rozhovoru v jejich současném skromném příbytku.
A co bylo nejtěžší na covidu? „Asi to, že chybělo jídlo. Je pro nás důležité, že Rassel dostává v Čalantice obědy. Když bylo zavřeno, museli jsme shánět jídlo navíc. Zvládli jsme to, ale jedli jsme jen rýži a dal.“
Rassel se svou tetou ve sdílené kuchyni ve slumu
I ve slumu máme domácí mazlíčky
„Stýská se ti pořád po rodičích?“ ptáme se Rassela. Přiznává, že ano, ale vzápětí dodává, že nejlepší na chození do školy je, že má spoustu kamarádů. Například s Tusharem, usměvavým klukem, se kterým se zná z Čalantiky, chodí hrát kriket. Rassel má navíc jednoho speciálního kamaráda. Je to ptáček Mynu, domácí mazlíček, což není ve slumu úplně obvyklé. S Mynu je zábava, umí opakovat po Rasselovi pozdrav. České „ahoj“ ale zatím nezvládá :) .
Rasselův ptáček Mynu
A co dál?
Ve škole má Rassel nejradši matematiku a v budoucnu chce být inženýrem. Zajímá se totiž o počítače. „S počítačem mě učil zacházet strýček. Hrál jsem i počítačovou hru, nejlepší jsou ty závodní,“ říká. Jako bychom slyšeli české kluky. I když Rassel bude mít svoji cestu k IT vzdělání možná trochu složitější, věříme, že po ní zvládne kráčet. A že mu Čalantika bude průvodcem.
