Hasan – chce vzít spravedlnost do svých rukou
Hasan se narodil v rodině pana Delowara a paní Shilpy. Jeho rodiče odešli z vesnice na jihu Bangladéše do Dháky, aby si zajistili lepší živobytí a svým dětem vzdělání.
Čalantika není prvním slumem v Dháce, kde Hasanova rodina bydlí. Již patnáctý rok se pokouší najít důstojnější a bezpečnější místo k životu. Zde se usadili před dvěma roky, když oba rodiče získali stálou práci od městského úřadu jako uklízeči. Po několika měsících na ně ale byl vyvinut tlak, aby zaplatili úplatek ve výši 60000 bangladéšských taka (více než 16 000 Kč), pokud si chtějí tuto žádanou práci udržet. To představovala dvacetinásobek jejich měsíčního nájmu. Začali si tedy hledat práci jinde. Pan Delowar si pořídil nákladní rikšu, na kterou si musel vzít od lichváře půjčku a tu bude z toho, co jako její řidič vydělá, ještě dlouho splácet. Jeho matka uklízí a jinak vypomáhá v ostatních domácnostech. Chtějí uspořit dostatek peněz, aby si mohli koupit kus půdy v jejich rodné vesnici a vrátit se do ní. Našetřit tolik peněz však pro ně není vůbec snadné a stojí je to hodně úsilí. Žádný z rodičů nikdy do školy nechodil, oba jsou negramotní. 
„Když jsem byl malý, doma nám někdo ukradl nové oblečení. Hodně mě to naštvalo, protože jsme neměli peníze na další. Až budu velký, pochytám všechny zloděje, aby už nemohli nic ukradnout.“ říká 8-letý Hasan, jehož největším přáním je stát se policistou. Jeho dětský sen se mu může splnit díky tomu, že na rozdíl od svých rodičů dostal šanci chodit do školy.
Paní učitelky z centra o Hasanovi říkají, že je velmi inteligentní, rychle se učí a všechno si pamatuje. Jde mu především matematika, ale má také hudební nadání. Rád si prozpěvuje při psaní nebo počítání. Také ho moc baví zdobit rodinný příbytek, hrát venku s kamarády fotbal a sledovat kreslené pohádky na televizi v centru. Tam se kromě toho všeho učí i společenskému chování a respektu k druhým, obzvláště starším a autoritám – slušně pozdravit a uctivě poděkovat už teď Hasan zvládá bez mrknutí oka.
Tenhle usměvavý a přátelský kluk, má v centru hodně kamarádů, se kterými tráví i čas po škole, když zrovna nemusí pomáhat v domácnosti. Mamince se vždy snaží nanosit vodu, pomáhá nosit věci do kuchyně a pravidelně hlídá svého mladšího brášku. Ta mu zato uvaří jeho oblíbenou rýži s čočkou a zeleninou. Rýže tvoří základ každého jídla, které Hasanova rodina ve slumu připravuje. V centru si pak rád pochutná na čerstvém ovoci.
Maminka Hasana začala po vzoru syna centrum také navštěvovat a dochází na kurzy gramotnosti. „Jsme moc vděční za příležitost, kterou centrum Čalantika naši rodině dává. Já se nyní umím podepsat. Hasan získává vzdělání, léčbu, a také kvalitnější stravu. Jsme za to moc šťastniy“ říká Shilpi a přitom se pyšně dívá na svého syna ve školní uniformě.
Všichni, kdo Hasana znají, mu přejí, aby si svůj sen splnil a mohl v budoucnu pomáhat a chránit ty nejslabší. Dobře sám totiž ví, jaké to je, když Vám někdo ukradne něco cenného.
