Historie

Bangladéš je velmi mladou zemí, má za sebou pouze 50 let samostatné existence. Vznikl v roce 1971 odtržením od Pákistánu. Společně s Pákistánem hrála zásadní roli v minulosti Bangladéše další sousední velmoc, Indie.

V rané historii se na území Bengálska mísil buddhismus a hinduismus, od 13. století se v zemi rozšířil islám. Z této doby také pochází buddhistický chrám Somapura Mahavihara, který je jednou ze tří bangladéšských památek UNESCO. 

Roku 1760 se Bengálsko společně s Indií stalo britskou kolonií, ve které vládli hinduističtí vládci. Když v roce 1947 ponechali Britové Britskou Indii svému osudu, Bengálsko bylo rozděleno podle náboženství. Hinduistický západ připadl Indii a muslimský východ se stal, pod názvem Východní Pákistán, součástí Islámské republiky Pákistán.

V roce 1970 vyhrála volby strana, která prosazovala autonomii Bengálska. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho poslala do východního Bengálska své vojsko. Vypukla občanská válka, kterou s pomocí Indie a SSSR východní Bengálsko vyhrálo a v prosinci 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš. Další období je charakteristické velkým množstvím převratů, které se neobešly bez násilností, jež lze považovat za občanskou válku. Výjimečný stav byl zrušen až v roce 1991. Dnes je oblast v relativním klidu. Západní Bengálsko bylo z velké části ušetřeno násilností a je dodnes součástí Indie.